Český báňský úřad sídlí v budově č. 748/4 umístěné v Kozí ulici v Praze 1 na Starém Městě. Jedná se o nárožní novobarokní stavbu s neoklasicistními a novodobými stavebními úpravami. Objekt je dvoukřídlý a kopíruje rozhraní ulic Kozí a Haštalské. Stavba byla vyprojektována se třemi vchody, přičemž vchod z ulice Haštalské byl označen orientačním číslem 2. Hlavní vchod je orientován k severozápadu.
Stávající budova Českého báňského úřadu byla postavena v letech 1898 až 1899 na místě dřívějšího objektu čp. 748/I, který byl od sedmdesátých let 18. století nazýván „Nový Ungelt“ či „kolektura“ a byl r. 1898 zbourán. Jednalo se o původně středověký dům, barokně přestavěný v r. 1693 pražskými benediktiny. Na této přestavbě se podle odborné literatury podílel i známý barokní stavitel a architekt Pavel Ignác Bayer (1656 – 1733), rodák z Jihlavy.
Původní barokní budova čp. 748/I byla označována jako „Nový Ungelt“ z toho důvodu, že sem v r. 1774 přesídlil z Ungeltu u Týnského chrámu celní (resp. finanční) úřad. Původ českého slova ungeltse vykládá tak, že jde o zkomoleninu z německého ein Geld (tedy peníz) a znamená místo, kde byla odváděna cla, poplatky a další povinné platby, popř. kde se nacházel celní sklad. Kromě fiskální správy v budově čp. 748/I sídlily i jiné státní instituce, jako např. filiálka c.k. pošty, báňské úřady a také loterijní úřad. Jiný v literatuře se objevující název původní budovy - „kolektura“ – pak patrně souvisí právě se skutečností, že se v původní budově nacházel kromě několika dalších orgánů také loterijní úřad; uvedeným termínem (který se objevuje třeba i u spisovatele K.V. Raise) se v 19. století označovala místa, kde bylo možno si do loterie vsadit, resp. loterie sama.
Na Langweillově modelu Prahy ze třicátých let 19. století je znázorněn na místě dnešní budovy Českého báňského úřadu starší objekt, na jehož průčelí se nachází štít s říšskou orlicí, což svědčí o tom, že již v té době zde sídlil některý z c.k. úřadů. Na mapách zařazených do tzv. císařských povinných otisků stabilního katastru, které byly v Čechách pořizovány po r. 1817 (konkrétně v letech 1826 až 1843), je na parcele náležející k dnešnímu objektu Českého báňského úřadu uveden údaj „k.k. Kammeral Gefällen Verw.“, což znamená „c.k. Správa komorních důchodů“, čili finanční správa.
V r. 1898 byla vrchním stavebním radou Antonínem Rosenbergem navržena nová budova, jejímž investorem bylo Presidium c.k. zemského finančního ředitelství. Nová budova čp. 748 byla dostavěna v r. 1899 a od r. 1900 v ní mj. sídlily revírní horní úřad, horní hejtmanství, a také c.k. puncovní úřad.
V letech 1925 a 1927 (někdy se uvádí i rok 1922) byla budova rekonstruována podle projektů Ing. Trappa a podle plánů firmy arch. Karla J. Hannauera. Jednalo se o neoklasicistní zvýšení budovy o 4. patro a provedení průčelní nástavby. V r. 1967 pak proběhla rekonstrukce přízemí objektu pro Státní zkušebnu drahých kovů a byla provedena rekonstrukce horních pater.
PhDr. JUDr. Vítězslav Urbanec, Ph.D.
Praha, 11.05.2014
Literatura a prameny:
Publikace:
Vlček, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov, Academia, Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3 (1. Díl), ISBN 80-200-0538-2 (soubor), str. 465 a 466.
Vývoj českého puncovnictví; zpracováno podle Karla Täubla. Vydala Státní zkušebna pro drahé kovy Praha, útvar technického rozvoje; 1. vydání leden 1977, str. 36, 37 a 39.
Internetové aplikace:
http://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-zidovske-mesto-prazske.php
(komentář k pohlednici z přelomu 19. a 20. století)
http://wgp.urm.cz/app/tms/aplk/arcgis_api/ck_1842/index.html
(mapové podklady stabilního katastru – císařské povinné otisky)